Výlet Mnichovice – Říčany

V sobotu 14. prosince jsme se vydali na výlet. V e-mailu nám přišlo kódované heslo Roklinka, které jsme později využili k získání odměny. Vlakem jsme se dostali do Mnichovic, odkud naše cesta dále pokračovala. Celou cestu nás doprovázel vítr, studené počasí a sních. I kvůli němu jsme se cestou párkrát zastavili, ale ne kvůli nepohodlí a zimě, nakopak jsme si chtěli sněhu užít, co nejvíce to šlo. To se nám povedlo, sníh nikomu nevadil a buď z něj byla sněhová koule, nebo skončil za krkem. Kromě hesla jsme museli vyplnit i otázky jako: Kdo nakreslil obrázky, které jsou namalované na nádraží v Mnichovicích? nebo: Podle jakého zvířete se jmenuje zdejší údolí? A za správné odpovědi (a v některých případech jen za snahu) jsme na konci získali sladkou odměnu v podobě bonbonů. Na otázky odpovídali spíš mladší účastníci výletu, ti starší si užívali čas s kamarády. Všichni jsme si to moc užili. Abychom neměli jen jeden pohled, zeptaly jsme se tří dobrodruhů, jak se jim výlet líbil.

Výlet hodnotím 9/10. Nejlepší bylo koulování. – Emma Š.

Výlet se mi moc líbil. Bylo moc hezký, jak tam byl všude sníh. – Barborka S.

Výlet byl podle mě naprosto suprofamózní, protože tam byl veliký sigma jménem Tonda a další velice skibidi individuálové, se kterými byl výlet velice příjemný, i když nám všem byla zima. – Jáchym V.

Těšíme se na vás zase v lednu, Ela a Zuzka

Virtuální výlet – Hra na reportéry

Milí objevitelé, někteří z vás již vyslyšeli naši výzvu a stali jste se reportéry. Zatím máme několik příspěvků do televizního vysílání. Čekáme, kdo si troufne napsat do časopisu. Hotové reportáže si můžete prohlédnout v galerii.

Pro ty, co si hru ještě nevyzkoušeli, ještě jednou text:

Staňte se reportéry televizní stanice „Tree TV“ nebo časopisu „Green News“

  • Co budete potřebovat?
    • Blok, nebo jen papír A4
    • Něco na psaní, kreslení
    • Chuť projít se po lese a něco zažít
    • Televizní obrazovku můžete vytvořit z kartónu

(Stačí vystřihnout rámeček, dokreslit tlačítko on/off. Obrazovku poté zavěsíte třeba na nějaký strom)

  • Rozdělte si role v týmu – reportér (mluví do mikrofonu), zapisovatel, může být kameraman, fotograf, editor (otázky, úprava a kontrola textu), grafik (obrázky, uspořádání textu na stránce), menší děti budou asistenti
    • Pokud je vás více, utvořte více týmů
    • Při menším počtu hráčů, můžete funkce kumulovat
  • Vaším úkolem bude napsat, nakreslit reportáž o dění v lese.
  • Přečtěte si dopis pana Duba, předplatitele našeho časopisu (naší televizní stanice).

Dopis

Vážená redakce,

píši Vám, protože už si vážně nevím rady.

Vždy jsme se sousedy stromy vycházeli dobře, ale v poslední době se ne a ne dohodnout. Tak například pan Smrk spolu s tou hroznou drbnou Borovicí tvrdí, že my listnaté stromy se celou zimu „ulejváme“ z vyrábění kyslíku. Neustále se nám posmívají, že máme pleš. My se ale jen chceme chovat ekologicky a shazováním listí šetříme celou zimu vodu!

Na naší straně je jen pan Modřín, ale jinak je to hrůza.

Pan Smrk by si měl uvědomit, že nebýt nás, měl by už dávno kůrovce.

S pozdravem

Dub

ÚKOL

  • Najdi si pěkné místo v lese, v parku a pokus se alespoň přibližně určit skladbu stromů. (Pokud nevíte, stačí rozdělit na listnaté a jehličnaté.)
  • Zakresli polohu stromů, uvažuj, která skupina převažuje, jaká asi bude nálada stromů na tvém místě? Řeší stejný nebo podobný problém?
  • Vyber si jeden strom a udělej s ním rozhovor. Zeptejte se ho, jak se cítí, co si o problému myslí, co v poslední době prožívá…
  • Co by vám asi strom odpoví? Jaký názor bude mít kaštan, jaký smrk?
  • Rozhovor zaznamenejte, doplňte obrázky, můžete si zahrát scénku. Jako mikrofon můžete použít třeba šišku.
  • Co si o tom myslíte vy?
  • Zahrajte si hru na Učenou disputaci – rozhovor, kdy každá strana hájí názor jedné skupiny. Jaké další argumenty vymyslíte?
  • A nakonec se zamyslete, jak bychom mohli rozhádaným stromům poradit, aby se usmířili.
  • Vaši reportáž naskenujte (vyfoťte) a pošlete nám ji, vše vystavíme na našich stránkách. Můžete připojit zdravici pro své kamarády Objevitele v karanténě.

Výlet Podolanka – Satalice

V sobotu 18.ledna jsme se sešli před desátou hodinou na Českomoravské v hojném počtu 23 dětí a 7 dospělých. Dojeli jsme městským autobusem kousíček za Prahu do obce Podolanka. Za pár minut jsme již byli v Jenštejně, kde se děti rozdělily na čtyři skupiny – Jedničky, Dvojky, Cestovatele a Odvážné vlky. Vedoucí měli vlastní skupinu – Šprti. Po cestě týmy hledaly odpovědi na otázky, které dostali v zadání celovýletové soutěže o odměnu. Následně jsme po místních naučných stezkách Vinoř-Jenštejn a Vinořský park a Satalická bažantnice prošli kolem zříceniny hradu Jenštejn, který byl zavřený, do Vinoře, kde již byla tak toužebně očekávaná přestávka na jídlo. Zde nás opustili Píšovi, kteří museli na rodinnou oslavu. My jsme pokračovali již pryč z Vinoře ke Kamennému stolu, což je pískovcová skála, kterou děti důkladně prolezly. Potom jsme našli místní pramen a  dokonce do něj nikdo nespadl. Malý kousek od něj ve stráni je „vodní“ jeskyně, ve které se dříve dalo jezdit na loďce. Dnes je již dlouho zasypaná. Ovšem pár metrů je přístupno, a tak se do vchodu postupně vešly všechny děti, minimálně aby splnily bod v celovýletovce :). Tady jsme zjistili, že nás tlačí čas a abychom stihli naplánovaný vlak, museli bychom běžet, což rozhodně nepřipadalo v úvahu, takový nápad ani nepadl. A tak začalo obvolávání rodičů. V tom jsme ovšem dobří a za pár minut již všichni měli (alespoň doufám) informaci o pozdějším příjezdu. Následně přes vinořské hradiště, jehož val jsme úspěšně zdolali a kde není nic než pole, jsme se dostali k místnímu broukovišti -uměle vytvořenému místu pro život brouků. Následně jsme spočítali stromy v aleji, zjistili kolik dětí je třeba na obejmutí památného stromu – 7, vyhlásili bahňáky výletu a celodenní soutěž. Těsně vyhrál tým Jedniček a odměnu v podobě lentilek dostali všichni. Raději jsme si pospíšili, protože nestihnout ani ten další vlak by už bylo na pováženou. Stihli jsme ho s přehledem a rozvezl nás na Vysočany a Masaryčku, kde nás čekali rodiče.
Celý výlet byl ve velmi příjemné náladě a překvapivě dobrým počasím, což není tak úplně naší tradicí.

Těším se zase příště.

Saša

Výlet Jevany – Louňovice

V sobotu 30. 11. se ke druhému výletu letošního školního roku sešlo 19 dětí. Jeli jsme autobusem do Jevan a cestou luštili šifru. Dozvěděli jsme se, že se máme v Jevanech vydat po červené turistické značce. Než jsme vyrazili na cestu, zahráli jsme si hru „výměna identity“. Na hrázi Jevanského rybníka čekal nejstarší kluky závod. Dvojice závodníků vybíhala do vrchu a u některých dvojic šlo o velký souboj. Čas vítěze byl asi 1:43 minuty. Velká gratulace míří ke Karince, která se neváhala tohoto náročného klání zúčastnit! U Lenhartovy studánky jsme z krásných hrnečků ochutnali lahodnou vodu, prohlédli si strom „chorošovník“ a posvačili u piknikového stolu opodál. Cestou se děti skvěle bavily samy, že ani nebylo třeba nijak zasahovat a připravené hry na tento výlet využijeme na některém z příštích výletů.
Další cesta nás zavedla na žlutou značku a kolem dřevěného mloka na křižovatku, kde byl čas na hru Čert, Anděl a Mikuláš s malými čokoládovými Mikuláši jako odměnou. Kolem nás projel kovboj na koni a idylka výletu byla skoro hmatatelná. Druhá půlka výletu probíhala v pomalejším tempu, ale nakonec jsme všichni dorazili k lesnímu muži, který nás měl dle druhé šifry navést k nadílce. Ta se skrývala podle mapy u jeho bratra a byla v podobě čokoládových kominíčků pro štěstí, které si děti musely najít mezi kládami. Krásně nám svítilo sluníčko a i když byl den mrazivý, všichni vypadali spokojeně. Na zastávce autobusu v Louňovicích se naše skupina rozdělila a zpět do Prahy doprovázeli skupinu dětí naši čtyři chlapi . Máme skvělou partu a skvělé vedoucí, díky za účast a za to, že jste 🙂

Výlet Čtyřkoly – Hvězdonice

Náš první potáborový výlet se uskutečnil v sobotu 2. 11. Naštěstí se ani tentokrát Objevitelé nezalekli předpovědi počasí a na hlavním nádraží se nás sešlo osmnáct dětí a šest vedoucích. Náš vláček uháněl směr Čtyřkoly a my dostali hned ve vlaku zapeklitý úkol. Abychom věděli, kam se máme z nádraží ve Čtyřkolech vydat, museli jsme vyluštit šifru. Všech pět týmů dalo hlavy dohromady a po drobné nápovědě jsme měli jasno. Na nádraží ve Čtyřkolech se k nám ještě přidali Píšovi, a tak nás bylo celkem dvacet dětí! Všichni jsme se vydali dle instrukcí z kopce dolů až k turistické značce a suchou nohou jsme překročili řeku. Na druhém břehu na nás čekala šifra v Morseově abecedě. Někteří z nás dokonce znali pár písmen v morseovce, ale nakonec jsme se rozhodli, že si necháme poradit, a s nápovědou jsme zprávu vyluštili a pokračovali jsme dál po modré značce. Přešli jsme koleje a čekal nás výstup do kopce. Na kopci byl kostelík a krásná louka, a tak jsme si vybalili své svačiny a s chutí se po tom výšlapu posilnili. Po svačině jsme si zahráli na roboty a moc jsme se u toho nasmáli. Někteří roboti nám utekli až do lesíka, ale pochytali jsme je všechny a vydali se dál. Na dalším rozcestí nás čekala šifra „přesmyčka“. Hravě jsme vyluštili, že máme pokračovat po žluté značce směr Stará Dubá. Jenže na ukazateli žádná Stará Dubá napsaná nebyla, a tak jsme se pustili do studování mapy. Díky buzole jsme se naučili, jak si máme mapu správně nastavit, jak poznat, kde je na mapě sever, a díky nové dovednosti se vydali tím správným směrem. Cestou jsme si ještě zahráli molekuly a vyluštili další šifru, kde stálo: „poklad je na hradě“. Tak jsme úprkem vyrazili směr hrad. No, nakonec se ukázalo, že to není žádný hrad, ale zřícenina a že se k ní musíme vydat pěkně strmým úvozem. Najít poklad byla hračka a pak už jsme se jen radovali ze dvou mloků skvrnitých, které jsme objevili při pátrání po pokladu, a z bonbonů a magnetek, které v pokladu byly. Od zříceniny jsme šli na nádraží v Hvězdonicích pěknou pěšinkou podél řeky a na nádraží jsme ještě stihli dojíst poslední zbytky svačinky. Rodičům jsme se vrátili zabahnění až po uši, ale stálo to za to!

Mlok skvrnitý
Mlok skvrnitý