Stroj času nás zavezl v neděli 4. 8. 2019 do pravěku. Cesta to byla dobrodružná, jeli jsme vlakem, autobusem a na louku jsme museli dojít od autobusu několik kilometrů pěšky, protože naše tábořiště leží uprostřed lesů. Hned první den jsme se díky hře na hledanou rozdělili do tří kmenů: Rychlých oštěpů, Mamuťáků a Šavlozubců. A společně jsme se začali učit, jaký je táborový život a jaká má pravidla. Abychom věděli, do jaké činnosti se právě pustit, četli jsme si některé večery knížku Človíčkova dobrodružství. Jako správní pravěcí lidé jsme si nejprve vyrobili svůj pravěký oděv a postavili jsme si v lese přístřešky. Pak jsme se naučili, jak se vážou uzly a jak rozdělat oheň. Vyráběli jsme výrobky z keramické hlíny a věnovali se výtvarnému umění (zdobili jsme si svoje oděvy a malovali na trička). Jedno dopoledne jsme byli sběrači a nasbírali jsme si borůvky na borůvkové knedlíky a hned odpoledne se z nás stali zemědělci. Obdělali jsme políčko, zaseli na něj semínka a pořádně ho zalili. Trénovali jsme se v míření na cíl (to abychom snáze ulovili mamuta). Velikou událostí v našem táboře bylo, když k nám přijeli kupci!
Abychom poznali také naše okolí, vydali jsme se na výlet, učili se číst v mapách a cestou poznávali stromy a rostliny. Během našeho výletu se naším táborem prohnal mamut a tak jsme se na něj připravili. Učili jsme se poznávat stopy zvířat a vyrobili si oštěpy a luky a trénovali, jak se s nimi zachází. No a také jsme se učili, jak poskytnout první pomoc (to se při lovu na mamuta vždycky hodí). Zatímco jsme se připravovali na mamuta, vyrostla nám na políčku řeřicha a pak i mrkev, petržel, celer a brambory. A protože jsme už uměli rozdělávat oheň, hravě jsme si uvařili v kotlíku na ohni polévku. Ale mamut je mamut, a tak jsme se dešti navzdory vypravili k napajedlu. U něj se mamuti loví nejsnadněji. Mamut se přišel napít a my ho ulovili a večer ho slavnostně snědli k večeři. V sobotu za námi přijeli naši rodiče, společně jsme si zazpívali u táboráku a předvedli rodičům připravené scénky. V neděli jsme zabalili a tábora byl konec.
Chráněno: Galerie – Tábor pravěk
Výlet Čtyřkoly – Hvězdonice
Náš první potáborový výlet se uskutečnil v sobotu 2. 11. Naštěstí se ani tentokrát Objevitelé nezalekli předpovědi počasí a na hlavním nádraží se nás sešlo osmnáct dětí a šest vedoucích. Náš vláček uháněl směr Čtyřkoly a my dostali hned ve vlaku zapeklitý úkol. Abychom věděli, kam se máme z nádraží ve Čtyřkolech vydat, museli jsme vyluštit šifru. Všech pět týmů dalo hlavy dohromady a po drobné nápovědě jsme měli jasno. Na nádraží ve Čtyřkolech se k nám ještě přidali Píšovi, a tak nás bylo celkem dvacet dětí! Všichni jsme se vydali dle instrukcí z kopce dolů až k turistické značce a suchou nohou jsme překročili řeku. Na druhém břehu na nás čekala šifra v Morseově abecedě. Někteří z nás dokonce znali pár písmen v morseovce, ale nakonec jsme se rozhodli, že si necháme poradit, a s nápovědou jsme zprávu vyluštili a pokračovali jsme dál po modré značce. Přešli jsme koleje a čekal nás výstup do kopce. Na kopci byl kostelík a krásná louka, a tak jsme si vybalili své svačiny a s chutí se po tom výšlapu posilnili. Po svačině jsme si zahráli na roboty a moc jsme se u toho nasmáli. Někteří roboti nám utekli až do lesíka, ale pochytali jsme je všechny a vydali se dál. Na dalším rozcestí nás čekala šifra „přesmyčka“. Hravě jsme vyluštili, že máme pokračovat po žluté značce směr Stará Dubá. Jenže na ukazateli žádná Stará Dubá napsaná nebyla, a tak jsme se pustili do studování mapy. Díky buzole jsme se naučili, jak si máme mapu správně nastavit, jak poznat, kde je na mapě sever, a díky nové dovednosti se vydali tím správným směrem. Cestou jsme si ještě zahráli molekuly a vyluštili další šifru, kde stálo: „poklad je na hradě“. Tak jsme úprkem vyrazili směr hrad. No, nakonec se ukázalo, že to není žádný hrad, ale zřícenina a že se k ní musíme vydat pěkně strmým úvozem. Najít poklad byla hračka a pak už jsme se jen radovali ze dvou mloků skvrnitých, které jsme objevili při pátrání po pokladu, a z bonbonů a magnetek, které v pokladu byly. Od zříceniny jsme šli na nádraží v Hvězdonicích pěknou pěšinkou podél řeky a na nádraží jsme ještě stihli dojíst poslední zbytky svačinky. Rodičům jsme se vrátili zabahnění až po uši, ale stálo to za to!
Chráněno: Galerie – Výlet Čtyřkoly – Hvězdonice
Ahoj kamarádi!
Vítejte na nových stránkách Objevitelů. Zde najdete zápisky z našich aktivit.