Náš první potáborový výlet se uskutečnil v sobotu 2. 11. Naštěstí se ani tentokrát Objevitelé nezalekli předpovědi počasí a na hlavním nádraží se nás sešlo osmnáct dětí a šest vedoucích. Náš vláček uháněl směr Čtyřkoly a my dostali hned ve vlaku zapeklitý úkol. Abychom věděli, kam se máme z nádraží ve Čtyřkolech vydat, museli jsme vyluštit šifru. Všech pět týmů dalo hlavy dohromady a po drobné nápovědě jsme měli jasno. Na nádraží ve Čtyřkolech se k nám ještě přidali Píšovi, a tak nás bylo celkem dvacet dětí! Všichni jsme se vydali dle instrukcí z kopce dolů až k turistické značce a suchou nohou jsme překročili řeku. Na druhém břehu na nás čekala šifra v Morseově abecedě. Někteří z nás dokonce znali pár písmen v morseovce, ale nakonec jsme se rozhodli, že si necháme poradit, a s nápovědou jsme zprávu vyluštili a pokračovali jsme dál po modré značce. Přešli jsme koleje a čekal nás výstup do kopce. Na kopci byl kostelík a krásná louka, a tak jsme si vybalili své svačiny a s chutí se po tom výšlapu posilnili. Po svačině jsme si zahráli na roboty a moc jsme se u toho nasmáli. Někteří roboti nám utekli až do lesíka, ale pochytali jsme je všechny a vydali se dál. Na dalším rozcestí nás čekala šifra „přesmyčka“. Hravě jsme vyluštili, že máme pokračovat po žluté značce směr Stará Dubá. Jenže na ukazateli žádná Stará Dubá napsaná nebyla, a tak jsme se pustili do studování mapy. Díky buzole jsme se naučili, jak si máme mapu správně nastavit, jak poznat, kde je na mapě sever, a díky nové dovednosti se vydali tím správným směrem. Cestou jsme si ještě zahráli molekuly a vyluštili další šifru, kde stálo: „poklad je na hradě“. Tak jsme úprkem vyrazili směr hrad. No, nakonec se ukázalo, že to není žádný hrad, ale zřícenina a že se k ní musíme vydat pěkně strmým úvozem. Najít poklad byla hračka a pak už jsme se jen radovali ze dvou mloků skvrnitých, které jsme objevili při pátrání po pokladu, a z bonbonů a magnetek, které v pokladu byly. Od zříceniny jsme šli na nádraží v Hvězdonicích pěknou pěšinkou podél řeky a na nádraží jsme ještě stihli dojíst poslední zbytky svačinky. Rodičům jsme se vrátili zabahnění až po uši, ale stálo to za to!
